4 dny v Římě

 

V létě jsme vyrazili do hlavního města Itálie. Cílem našeho výletu bylo nasát místní atmosféru a užívat si italskou kuchyni. 😊 Letěli jsme s WizzAir a cestou zpátky nám zrušili let. 

Doprava z letiště

WizzAir létá na letiště Leonardo da Vinci–Fiumicino, které je od města vzdálené cca 45–60 minut autobusem, případně se dá jet i rychlejším vlakem. 

Ubytování

Doporučuju se ubytovat spíš blíž k Vatikánu. Jedná se o klidnější část, ubytování je tam levnější, stejně jako ceny tamních restaurací jsou mnohem příznivější. My jsme zvolili A peace of Rome, kde nás jeden pokoj pro tři osoby na tři noci se snídaní vyšel na 8 tisíc Kč (na místě jsme dostali ještě slevu 😊). Snídani nám každé ráno chystal a na pokoj donesl Eduardo, který měl ubytování na starosti. Skládala se z cappuccina, džusu, čerstvého croissantu z místní pekárny dle výběru, ovoce a když jsme chtěli tak i toastů. Nebyl to tedy klasický bufet, ale bohatě nám to stačilo. Eduardo byl hodně nápomocný, pořád se nás ptal, jestli něco nepotřebujeme nebo nechceme poradit. 

Co zařídit dopředu

Dopředu jsme si kupovali 72hodinový Roma Pass. Stál nás 52 euro a obsahoval vstup do dvou muzeí či galerií dle vlastního výběru, základní vstup do Kolosea a veřejnou dopravu zdarma. Musí se fyzicky vyzvednout na pobočce v předem určený čas – buď na letišti, anebo ve městě (my jsme ho vyzvedávali u Andělského hradu). Aktivuje se pak klasicky vstupem do muzea či veřejné dopravy. Nevyplatí se pro studenty do 25 let (s platným studentským průkazem), ti mohou využít zvýhodněné vstupy na většinu míst. Ale znova bych ho asi už nepořizovala, nakonec jsme metro využívali minimálně. 

Pokud byste plánovali navštívit Vatikánská muzea, vstupenky doporučuji zakoupit klidně i s měsíčním předstihem. My jsme to propásli, a tak jsme se do muzeí nedostali. 

Co jsme viděli

Přiletěli jsme dopoledne, a tak jsme po ubytování rovnou vyrazili do města. Nejprve jsme šli na náměstí Piazza del Popolo, jedno z nejznámějších náměstí v Římě, jehož dominantou je obelisk zdobený čtyřmi malými fontánami. Dříve sloužilo jako vstupní brána do města. Pak jsme pokračovali k Terrazza del Pincio, na kterou navazují zahrady Borghese. Z terasy je nádherný výhled na Řím a Vatikán, hlavně při západu slunce. 

Výhled z promenády Passeggiata del Pincio

Zahrady kolem Vily Borghese jsou obří, takže jsme zvládli projít jen část. Dají se tam ale půjčit kola, a snáz tak park projet. V parku se taky nachází umělecká Galerie Borghese. 

Po procházce nám vyhládlo, a tak jsme zašli do náhodné restaurace, kde jsme si dali skvělé těstoviny carbonara. Nedaleko od parku jsou španělské schody, ale my jsme pokračovali k Andělskému hradu vyzvednout si Roma Pass. 

Cestou jsme procházeli typickými italskými uličkami

Castel Sant'Angelo, neboli Andělský hrad, byl postaven kolem roku 123 n. l. jako hrobka pro císaře Hadriána a jeho rodinu. Později byl upraven a přeměněn na vojenskou pevnost, která sloužila jako úkryt pro papeže a jako zbrojnice pro papežské vojsko. Je spojený tzv. Passetto di Borgo, 800 metrovým opevněným koridorem, s Bazilikou sv. Petra ve Vatikánu, aby mohl papež v případě nebezpečí uprchnout. Nyní se uvnitř hradu nachází muzeum, na které se vztahuje Roma Pass, a jsou z něj krásné výhledy na Řím a hlavně Vatikán. 

Andělský hrad

Cesta z Andělského hradu do Vatikánu

Od Andělského hradu jsme si udělali malou odbočku do rodinné zmrzlinárny Gelateria del Teatro na jejich úžasnou domácí zmrzlinu. Dali jsme si sezónní borůvkovou, kterou měli jen v červenci a v srpnu, s citrónovou. A byla skvělá! Takže zastávku tady určitě všem doporučuju, otevřeno mají každý den od 12 do 21 hod. 

Skrytý klenot v Římě

K večeři jsme si dali opět v náhodné pizzerii skvělou neapolskou pizzu s mortadellou. Restaurace jsme si nějak zvlášť dopředu nevyhlíželi a s jídlem jsme byli vždy spokojení. Holt v Itálii italskou kuchyni umí. 😊 Jenom pozor, někde si účtují dýško automaticky a někde si připočítávají 2 eura za servis.

První den jsme zakončili obdivováním nočního Svatopetrského náměstí, Piazza San Pietro. Kolem dokola se tyčí kolonáda, na jejíž římse je na každé straně umístěno 70 soch svatých. 

Piazza San Pietro

Druhý den jsme metrem přejeli ke Španělským schodům. Všude hlásili, že daná linka nebude jezdit a že místo ní pojedou náhradní autobusy. Když jsme na ně čekaly a dlouho nejely, zeptali jsme se místní studentky a ta nám řekla, že metro normálně jezdí. 😁 V metru pak všude svítilo to oznámení, že tahle linka nepojede, ale normálně přijela a dovezla nás tam, kam jsme potřebovali. 

Španělské schody se nachází na Španělském náměstí, Piazza di Spagna, pojmenovaného podle Španělského velvyslanectví, které sídlí v blízkosti. Od roku 2019 je zakázáno na schodech sedět, na což dohlíží policejní hlídka. Před schody stojí fontána Barcaccia. Během povodně, která zasáhla Řím v roce 1598, se údajně dostal člun až na Španělské náměstí. Jakmile ale hladina vody klesla, uvízl. To autora fontány, Pietra Berniniho, inspirovalo a vytvořil ji v podobě člunu.

Španělské schody vedou ke kostelu Trinità dei Monti.

Ze Španělského náměstí jsme se vydali asi k nejznámější dominantně Říma, Fontáně di Trevi. Název Trevi pochází z italského tre vie, což znamená tři cesty – nachází se totiž na křižovatce tří ulic. K fontáně se váže legenda, že pokud se k ní otočíte zády, vhodíte minci pravou rukou přes levé rameno a neotočíte se, dokud nedopadne, určitě se do Říma jednou vrátíte. Odhaduje se, že ve fontáně skončí každý den až 3 tisíce eur. Peníze z ní město dává na charitu. 

Kolem fontány čekejte, hlavně kvůli zúženému prostoru, velké davy. My jsme k ní dorazili kolem poledne a byla kolem dokola zatarasena páskou, takže se nedalo jít blíž. Když jsme se k ní ale vrátili druhý den brzy ráno, nejenom, že jsme si jí užili bez větších davů, ale páska byla pryč! 😊

Fontana di Trevi

U Fontany di Trevi čekejte velkou tlačenici

Před ušlapáním jsme utekli do vyhlášené zmrzlinárny/cukrárny Lucciano's Roma. Jelikož venku byl hic, chtěli jsme se osvěžit ledovým kafem. To ale překvapivě v Itálii moc neumí. Na většině míst mají předem připravenou kávu s tunou cukru, kterou nalijou na pár kostek ledu. I tady nás tahle "mňamka" čekala, a tak se moc velké osvěžení nekonalo. 

Dál jsme došli k Pantheonu, bývalému římskému chrámu, který byl po vyhoření znovu postaven zhruba v roce 126 l n. l.  Jeho kopule s rozpětím 43 metrů je dodnes největší nevyztuženou kopulí na světě. Otevřen je každý den od 9 do 17:30, vstup je zdarma. Zblízka jsme si ho ale prohlédli až při naší ranní návštěvě, odpoledne se totiž dovnitř stála fronta přes celé náměstí na přímém slunci. 

Pantheon pochází ze starořeckého Pantheion a znamená "všech bohů"

Uprostřed kopule je otvor, oculus, skrz který prochází dovnitř světlo a déšť

Po cestě na Piazza Navona jsme úplně náhodou nakoukli do velkolepého římskokatolického kostela San Luigi dei Francesi a se zatajeným dechem si prohlíželi jeho vnitřek.

San Luigi dei Francesi, kostel francouzských obyvatel města

Piazza Navona je náměstí postavené na místě atletické areny, kam staří Římané chodili na gladiátorské show. Stojí zde tři velké fontány – nejznámější z nich je Fontana dei Quattro Fiumi, Fontána čtyř řek, symbolizující významné řeky z různých částí světa: africký Nil, asijskou Gangu, evropskou Dunaj a americkou Rio de la Plata. 

Fontana dei Quattro Fiumi slavného italského sochaře Giana Lorenze Berniniho

Kostel Sant'Agnese in Agone na Piazza Navona

Na oběd jsme se vydali do malé restaurace, kterou jsem si dopředu vyhlídla, a to do Pasta Imperiale (téměř naproti Gelateria del Teatro). Je opravdu malinkatá, s dvěma stolečky venku, jídlo dostanete na papírovém tácku spolu s plastovou vidličkou. Ale mají moc dobré domácí těstoviny za fajn cenu – 7 euro, anebo 10 euro i s tiramisu. My jsme si jako dezert museli dát zmrzku z Gelateria del Teatro, takže jsme tiramisu oželeli. 

Pasta Imperiale

Dál jsme se toulali římskými uličkami a užívali si La Dolce Vita. K večeru, když vedro polevilo, jsme metrem dojeli ke Koloseu.

Římské koloseum, Colosseo je největší starověký amfiteátr a navzdory svému stáří stále největší stojící amfiteátr na světě. Stavba byla dokončena v roce 80 n. l. a pojmula až 80 tisíc diváků, kteří sem přicházeli na gladiátorské zápasy, veřejné popravy, hony divoké zvěře nebo divadelní představení. Je 189 metrů dlouhé, 156 metrů široké a 48,5 metrů vysoké s rozlohou 6 akrů. V podzemí se nachází propracovaná síť tunelů a prostorů, ve kterých čekali gladiátoři, zvířata a vězni na svůj osud – odhaduje se, že jich zde zemřelo až 400 tisíc. Koloseum dnes patří mezi novodobé 7 divy světa. 

Vstupenky lze zakoupit online (součástí Roma Passu) nebo vystát frontu na místě. Je otevřeno od 9 do 18:30 hodin, poslední vstup je možný v 17:30. Základní vstupné stojí 16 eur, pro návštěvníky ve věku 18–25 let po předložení studentského průkazu 2 eura (všichni musí navíc zaplatit rezervační poplatek 2 eura). Všichni mladší 18 let mají vstup zdarma. Vstupenka platí 24 hod do Kolosea, Fora Romana a Palatina. Rozšířený vstup stojí 22 eur, navštívit pak můžete navíc i podzemí Kolosea a je platný 2 dny (ale obsahuje jen 1 vstup do Kolosea, Fora Romana a Palatina, jen tyto vstupy nemusíte absolvovat v jeden den). 

Každou první neděli v měsíci je vstup do Kolosea zdarma.

Vedle Kolosea dříve stála kolosální bronzová socha císaře Nera – odtud pravděpodobně pochází název Koloseum

Forum Romanum

Dál jsme pokračovali k národnímu památníku Viktora Emanuela II, Monumento a Vittorio Emanuele II známý také jako Altare della Patria nebo Vittoriano, věnovanému prvnímu králi sjednocené Itálie. Byl stavěn mezi roky 1885–1927 a mezi místními získal několik přezdívek jako třeba psací stroj, dřez nebo zubní protéza. Uvnitř se nachází muzeum. Skleněným výtahem je možné vyjet nahoru (10 euro plný vstup, 2 eura snížený, do 18 let zdarma) a užít si výhled. Pokud stojíte před památníkem, vstup je po pravé straně, vyjdete po schodech na terasu, kde v zadní části najdete výtah.

Monumento a Vittorio Emanuele II

Od památníku jsme se pomalu přesouvali do Vatikánu, poblíž kterého jsme bydleli, k Basilica di San Pietro, Bazilice sv. Petra. Ta údajně stojí na místě hrobky sv. Petra, jednoho z apoštolů a zakladatelů křesťanství. Vstup do baziliky je zdarma a můžete ji navštívit od dubna do září 7:00–19:00 a od října do března 7:00–18:30. Musíte ale mít zahalená ramena a kolena. Vstup do kupole baziliky, kterou navrhl Michelangelo a je největší na světě, se nachází na pravé straně a stojí 8 euro po schodech (celkem jich je 491) nebo 10 euro výtahem. Nahoře na vás čeká nádherný výhled na celý Vatikán. Kupole je otevřena celý rok 7:30–17:00. 

Basilica di San Pietro

Další den bylo 38 °C, a tak jsme se rozhodli jet k moři. Z centra Říma se dá dojet na pláž Ostia, na cestu dokonce platí i jízdenka v rámci Roma Passu. Eduardo nám ale tuhle pláž nedoporučoval, prý je tam hodně lidí a není moc čistá. Na jeho radu jsme jeli vlakem na jeho oblíbenou písečnou pláž Castello di Santa Severa, která je zajímavá tím, že u ní stojí hrad. Ačkoliv byla středa, na pláži bylo docela hodně lidí, většina slunečníků už byla zabraná, ale ještě se nějaký pro nás našel. Museli jsme zaplatit jak za slunečník, tak i za lehátko. Na pláži nebyla sprcha, jen za drobné, které jsme u sebe neměli. Moře i pláž ale byly čisté, a tak jsme si tu hezky odpočinuli. 

Castello di Santa Severa

Cestou z pláže jsme se stavili na vyhlášené tiramisu do Pompi Tiramisu. Vyzkoušeli jsme originální a pistáciové a moc nám chutnaly. 
Další den jsme večer odlétali domů, a tak jsme si ráno přivstali a vyrazili jsme na Španělské schody, k Fontáně di Trevi a k Pantheonu, které jsme si užili bez davů. 15 minut před otevřením Pantheonu nebyla fronta dlouhá přes celé náměstí, a tak jsme se postavili na její konec a rozhodně jsme nelitovali. Potom jsme se pomalu přesunuli na letiště...
V Římě se nám líbilo a hodně jsme si užívali místní gastronomii. Znovu bych sem ale v létě nejela, protože z nás většinu času lilo, a tak jsme ani nenavštívily všechna místa, co jsme měli na seznamu. 

A ještě pár tipů na restaurace na závěr:

La Prezzemolina poblíž Forum Romanum mají výborné kousky pizzy to-go.
Scialla The Original Street Food poblíž Vatikánu. Měli jsme zde těstoviny s mořskými plody za fajn cenu.
Pastasciutta poblíž Vatikánu a jejich čerstvé těstoviny. 
Pizza & Sandwich Da Pasquale taky poblíž Vatikánu, kde mají pizzy a sendviče. 
Sfiziami Italian Bistrot kousek od Andělského hradu. 
Osteria Nannarella nedaleko od Trastevere. 

A na zmrzliny:
Frigidarium poblíž Piazza Navona a jejich vyhlášené krémové příchutě. Celou zmrzlinu si pak můžete nechat ponořit do čokolády.
Giolitti poblíž Fontány di Trevi.
Fattore Gelato Roma poblíž Vatikánu. 
Manny's Gelateria Artigianale taky poblíž Vatikánu.