3 dny v Edinburghu
Do Edinburghu jsme se vydaly v lednu s kamarádkami a musím říct, že to pro nás všechny byla láska na první pohled. Je to místo, jehož kouzlo inspirovalo J. K. Rowlingovou ke psaní Harryho Pottera, čemuž se vlastně vůbec nedivím.
Letenky a doprava z letiště
Zpáteční letenky z Prahy s Ryanairem nás vyšly zhruba na 1800 Kč, ale daly se pak sehnat i levněji. Z letiště jsme jely autobusem na Princes Street. Jízdenku jsme kupovaly přímo u řidiče a stála nás 3,90 £.
Ubytování
Bydlely jsme v hotelu Cityroomz Edinburgh v apartmánu pro čtyři osoby. Pokoj byl hezký a čistý, ale dvě z nás spaly na rozkládacím gauči, který nebyl vůbec pohodlný. Na recepci jsme pak požádaly o další peřinu, kterou jsme daly pod matraci, a už to bylo lepší. V apartmánu jsme měly i kuchyňku, což bylo super. Poloha hotelu byla skvělá, byl hned u zastávky, ze které jezdil autobus na/z letiště, naproti bylo Tesco, Sainsbury's a Boots a za pár minut jsme pěšky došly do historické části města.
Kam se vydat
První den jsme se vydaly prozkoumávat historickou část města. Zamířily jsme na Royal Mile, která vede až k Edinburghskému hradu. Je plná obchůdku se suvenýry a kavárnami.
 |
| Royal Mile – Lawnmarket |
Zaujal nás jeden z butiků s kašmírem, kde jsem si ve výprodeji pořídila kašmírovou čepici, která mě hřála po celý zbytek zimy. Potom jsme narazily na roztomilou kavárnu Hideout Cafe Old Town, kde jsme si daly kafe a typické Scone s výbornou marmeládou a máslem za 7.3 £. Při obdivování jejich vitrínky nás oslovila česky mluvící obsluha, což bylo velmi milé překvapení.
 |
| Hideout Cafe Old Town |
 |
| Scone je tradiční britské/irské pečivo podávané buď nasladko s marmeládou a máslem, nebo naslano se sýrem, slaninou a máslem |
 |
| Edinburghská Příčná ulice |
Nejhezčí z nich bylo Museum Context: Retailer of Harry Potter Merchandise, ve kterém měli kromě pokojíčku Harryho, hůlek, létajících košťat a zrcadla z Erisedu spoustu dalších magických předmětů a knížek (např. o věštění z čajových lístků).
 |
| Sháníte létající koště, poštovní sovu nebo snad knihu kouzel? |
 |
| Sídlo Harryho v Edinburghu |
Dále jsme se cestou na na Edinburghský hrad zastavily na malém náměstíčku Grassmarket. Na tomto náměstí se dříve prý prodával dobytek či se zde konaly popravy. V roce 2023 tady ale naštěstí byly už jen trhy s občerstvením, kašmírem či šperky. :)
 |
| Cesta z Grassmarketu na hrad |
Z hradu byl hezký výhled na město, mimojiné taky na George Heriot's School. Spekuluje se, že tato škola byla inspirací J. K. Rowlingové pro Bradavice – místní studenti tu totiž jsou rozděleni do 4 kolejí, které mezi sebou každý rok soutěží. J. K. Rowlingová tuto domněnku však nikdy, zřejmě pro zachování soukromí této školy a jejích studentů, nepotvrdila.
 |
| Edinburghské Bradavice |
Kolem hradu jsme se prošly, dovnitř se platil vstup, a tak jsme už dál nepokračovaly. Atmosféra kolem hradu a vyhlídka na město za návštěvu ale určitě stojí.
 |
| Edinburghský hrad na vulkanické skále Castle Rock |
Z hradu jsme se vydaly zpět do historické části města a pokračovaly jsme na Calton Hill, odkud jsou ještě hezčí výhledy, než které jsme dosud viděly. Je zde i několik památek – National Monument, který měl sloužit jako památník padlým skotským vojákům ve válkách. Nikdy však nebyl dokončen. Dále věž postavená na počest admirála Nelsonova padlého v bitvě u Trafalgaru a památník skotského filozofa Dugalda Stewarta, který je známý pro svou řeckou architekturu. A astronomická observatoř.
 |
| National Monument a observatoř na Calton Hill |
 |
| Neslonova věž |
 |
| Výhled na Edinburgh a Dugalda Stewart Monument vpovzdálí |
Potom nám vyhládlo, a tak jsme z Calton Hill zamířily rovnou do Bertie's Proper Fish & Chips poblíž Victoria Street, bez kterého jsme odmítaly odjet. Stůl jsme si raději rezervovaly pár hodin předem a myslím, že jsme udělaly dobře, i když prostor vevnitř byl velký. K tradičním fish and chips jsme si pro větší autentičnost přiobjednaly ještě mačkaný hrášek (doporučuji jeden do dvojice) a cider. Porce byla obrovská a ani po téměř celodenním lačnění ji nebylo možné sníst celou. Celá večeře zde vyšla na cca 22 £ na osobu.
 |
| Fish & chips a mashed peas v Bertie's |
Potom jsme si šly do Sainsbury's koupit další cidery a meal deal snídani na druhý den a pokračovaly jsme na pokoj.
Druhý den jsme se vydaly na zastávku Princes Street, odkud nás doubledecker odvezl na zastávku Ocean Terminal, kde se nachází The Royal Yacht Britannia. Cestou jsme míjely moc pěkný pohled na hrad.
 |
| Výhled na hrad z Princes Street |
Na jachtu se dostanete přes obchodní centrum, které je hned u zastávky. Vstup stojí 18 £ (pro studenty 13.5 £), ale žádný fanoušek královské rodiny nebude litovat. Poslední vstupenku je možné zakoupit v 15 hodin, ale můžete zůstat až do 17 hodin. Celou jachtu včetně přestávky na čaj s mlékem a scone jsme měly projitou za 3,5 hod. Na místě si můžete buď zapůjčit sluchátka nebo si pustit audioprůvodce z mobilu do vlastních. Výhodou je, že je možné poslouchat i v češtině.
 |
| The Royal Yacht Britannia |
Tato jachta sloužila britské královské rodině po více než 40 let, a to až do roku 1997. Na palubě pracovalo mimo členů královské rodiny více než 200 členů posádky. Princ Charles zde dokonce požádal princeznu Dianu o ruku. Kromě královských ložnic, útulného salónku s krbem, kina, tanečního parketu, operačního sálu zde byla i obrovská prádelna. Prádlo služebnictva však nesmělo přijít do styku s prádlem královské rodiny. Více prozrazovat nebudu, ať nikoho nepřipravím o zajímavé detaily z prohlídky. :)
 |
| Královny pracovna |
 |
| Salónek |
 |
| Černý čaj s mlékem, scone s marmeládou a máslem na palubě královské jachty (9.35 £) |
Po prohlídce jachty jsme se vydaly do Národního muzea, vstup je zdarma. Je zde několik exponátů (historie, móda, živočichové, přírodní vědy) včetně skvělých interaktivních expozic, ze kterých jsem byla nadšená. Můžete si zde například zkusit design klinických studií nebo třeba zjistit, jak budeou vypadat vaši potomci. Myslím, že projít celé muzeum by zabralo jeden celý den. Mně se nejvíce, jako hrdému zdravotníkovi, líbila expozice o léčivech. :) Dozvěděla jsem se, že díky Skotům máme bronchodilatační salbutamol nebo např. antacida ranitidin či cimetidin.
 |
| National Museum of Scotland |
 |
| Ovečka Dolly – první klonované zvíře |
 |
| Molekuly léčiv |
Abychom se cítily ještě víc jako čarodějky, pokračovaly jsme do The Cauldron na hodinu lektvarů. Celá lekce trvala přes 1,5 hodiny a stála 31 £ na osobu. U vstupu dostane každý návštěvník kouzelnický plášť, na stole jsou pak nachystané hůlky a kotlík. Můžete si vybrat mezi alkoholickými a nealkoholickými nápoji. Rozluštit hodinu lektvarů však vyžaduje magii samo o sobě, jelikož je celá moderovaná ve skotské angličtině. :) I přes to (nebo právě proto?) to ale byla legrace a moc jsme si to užily.
 |
| Hodina lektvarů v The Cauldron |
 |
| Nechyběly hůlky, kouzla a speciální ingredience |
 |
| První drink jsme dostaly od fantastických zvířat po vyslovení speciálního zaklínadla a mávnutím hůlkou |
Na večeři jsme zamířily do malé mexické restaurace Taco Libre, která byla vedle našeho hotelu. Jídlo a frozen margharity připravované Mexičany byly skvělé, jen pozor, je to tu cash-only, ale kousek přes ulici je kdyžtak bankomat. Za frozen margharitu a krevetové tacos jsem platila 18.14 £.
Následující den jsme si znovu užívaly krásy historické části města. Navštívily jsme kouzelnou čtvrť Dean Village, která se nachází pár minut pěšky od Princes Street. Původně to byla samostatná vesnice, jejíž součástí byl mlýn na mouku.
 |
| Malebná čtvrť Dean Village a řeka Leith |
Potom jsme se šly podívat na hřbitov, kde J.K. Rowlingová našla inspiraci pro jména některých postav, jako je Potter, McGonagall, Moody nebo třeba Thomas Riddle, u jehož hrobu je víc než prošlapaná cesta.
 |
| Hřbitov |
Před hřbitovem je roztomilá socha pejska Bobbyho, který po smrti svého páníčka neopustil jeho hrob, a strávil tak většinu svého života (14 let!) na hřbitově. Po své smrti byl pak Bobby pohřben spolu se svým paníčkem.
 |
| "Greyfriars Bobby – Died 14th Jan. 1872 – Aged 16 Years – Let His Loyalty and Devotion be a Lesson to Us All" |
V Edinburghu se taky nachází dvě oblíbené kavárny J.K. Rowlingové. V kavárně Spoon (6a Nicolson Street, Edinburgh), která patřila jejímu švagrovi, údajně napsala prvních pár kapitol Kamene mudrců. V současné době je ale trvale uzavřena. Kousek dál byla The Elephant House (21 George IV Bridge, Edinburgh), ve které taktéž vznikaly první dva díly. V této kavárně to prý ale pojmuli hodně výdělečně a údajně vám účtovali, i když jste si uvnitř něco vyfotili... Bohužel nedávno vyhořela a nyní prochází rekonstrukcí.
 |
| Pamětní deska The Elephant house |
Poslední díl pak dokončila v luxusním Hotelu Balmoral (1 Princes Street, Edinburgh) v pokoji číslo 552. Tento pokoj byl později přejmenován na Apartmán J.K. Rowlingové a jedna noc v něm stojí přes 2.000 £. (což je více než 55 tisíc Kč).
 |
| Apartmán J.K. Rowlingové – zdroj: Hotel Balmoral |
Potom jsme se šly podívat na obtisk rukou J.K. Rowlingové na chodník náměstí Canongate poblíž Writers' Museum. Ta tam své ruce obtiskla v roce 2008 v rámci oslav 10. výročí vydání první knihy HP.
 |
| Obtisk rukou J.K. Rowlingové |
Pak už jsme jen nasávaly kouzelnou atmosféru města za zvuku místních dudáků v tradičních kiltech. Ve Wellington Coffee jsme si daly naposledy Scone, tentokrát naslano, a musím říct, že bylo nejlepší ze všech, co jsme ochutnaly. Za Scone a cappuccino jsem platila 7.2 £.
 |
| Scone se slaninou, sýrem a máslem v malé kavárně Wellinghton Coffe |
Na pozdním předodjezdovém obědě jsme byly v Bar + Block Steakhouse, kolem kterého jsme náhodou prošly a zaujal naši meal deal královnu delegace. :D Nabízeli totiž menu: hlavní chod a dezert za 12.95 £, anebo i s předkrmem za 14.95 £. Na výběr bylo ze 3–4 jídel od každého chodu. Kromě toho, že jsme na jídlo docela dlouho čekaly, to tam bylo fajn.
Na našem listu ještě zůstalo pár spotů, které stojí za to také navštívit, ale my jsme je nestihly:
Princes Street Gardens
Park s fontánkou s výhledem na hrad, kolem kterého jsme každý den chodily, ale dovnitř jsme se nevydaly.
Portobello Beach
Na pláž jsme se chystaly, ale lednové počasí nám nepřálo. Pokud ale budete v Edinburghu v teplejších měsících, může to být hezké zpestření.
Arthur's Seat
Dominantní vrch sopečného původu v Holyrood Parku, ze kterého jsou údajně nejkrásnější výhledy na město i moře. Kamarádka si bohužel vyvrtla kotník, takže túra nepřipadala v úvahu. Příště se tam ale rozhodně vydám! :) Nejsnazší cesta začíná u vstupu do Holyrood Parku a postupně stoupá až k vrcholu. Nahoře byste měli být do hodiny.
Milovníci Harryho Pottera tady můžou v cool interiéru ochutnat Butterbeer (měli jsme ho v Anglii ve studiích Harryho Pottera a nedoporučuju :D). V recenzích ale místní butterbeer pěje chválou, tak třeba bude mají jinou recepturu. Na hladovce tu čeká mexická plant-based kuchyně.
Roztomilá a útulná kavárna s hygge výklenkem a skvělou kávou a dortíky! Ale pozor, mezi turisty je velmi oblíbená.
A menší drama na závěr:
Na letiště jsme vyrazily 2 hodiny před odletem, jelikož jsme letěly jen s batůžkem a cesta z letiště nám zabrala 30 minut. Bohužel se ale někde po cestě stala nehoda, a tak jsme byly nuceny se zdržet na hodinu (ale celou dobu to vypadalo, že tam budeme uvízlé na mnohem dýl). V hlavě mi běhala myšlenka, kolik asi tak budou stát další letenky, pokud nám letadlo uletí, ale neodvažovala jsem se to zjišťovat. Po příjezdu na letiště jsme si všechny oddychly, do uzavření gatu nám zbývalo 30 minut a čekala nás jen běžná letištní kontrola. Ta ale, jak jsme zjistily o pár minut později, vůbec nebyla běžná – veškerou kosmetiku jsme musely přendat do jejich sáčků (které byly asi tak třetinové oproti tomu mému). Produkty, které jsem měla s sebou, nepřesahovaly povolený objem, jenom měly mohutnější obaly, a tak jsem do toho jejich sáčku narvala ani ne 3 produkty, navíc letištní personál požadoval, aby byl sáček kompletně uzavřený. Když jsem viděla, jak kamarádce vyhazují krém, nastala Sofiina volba, jaký kousek mé kosmetiky zůstane v Edinburghu. Největší obal s krémem (který ale měl jen 50 ml) jsem teda dala naspod batohu, odlitý sprcháč a pleťovou vodu jsem se rozhodla nechat tam. Když jsem přišla na řadu, musela jsem si sundat svetr (měl v sobě třpytivou nit, která se jim nezdála :D), boty a pak mě ještě postavili do celotělového skenu a otírali mě na drogy. Mezitím se na druhém místě kontroly dohadovaly s kamarádkou ohledně její kosmetiky. Mě se nakonec pán zeptal, jestli tu nemám nějakou kamarádku, že bych si dala zbytek svojí kosmetiky k ní (krému naspod batohu si nikdo nevšimnul). Jedna z nich šla přede mnou a v mezidobí si stihla svou kosmetiku z jejich sáčku přendat zpět do své kosmetické taštičky, takže podala pánovi svůj prázdný pytlík, ten se jen podivil, jakto že nemá žádnou kosmetiku, ale dál se v tom naštěstí nešťoural, a tak jsme se po dvaceti minutách mohly rozběhnout na druhý konec letiště, odkud jsme odlétaly. Druhá kamarádka si ještě usmyslela, že jde do duty–free a že nás pak doběhne. Při nástupu do letadla, kontrolovaly úplně všem batohy, jestli se vejdou do těch stojanů, s čímž jsem se také setkala poprvé (do té doby jsem viděla jen kontroly těch, kteří měli kufry, anebo tak dvojnásobný batoh než mohli). Můj batoh posilněn o suvenýry bych do stojanu vmáčkla jen těžko, navíc jsem měla ještě menší kabelku. Ani nevím jak se nám povedlo obejít paní kontrolující kufry. Bohužel ale odchytla naší kamarádku přicházející z duty–free, která měla z nás všech nejmenší batoh. Musela ho i tak celý přeskládat a něco si na sebe obléknout, aby se tam vešel. Mezitím jsme my už čekaly v letadle (protože si nás kontrolující paní, zatímco kamarádka vyndávala obsah celého batohu, přísně prohlížela, jak stojíme opodál, a tak jsme nechtěly riskovat, že si s tím stojanem pro nás dojde). Všichni už čekali na svých místech a duty–free kamarádka pořád nikde. Nakonec přiběhla jako poslední a odlítli jsme naštěstí kompletní. Ale příště do Edinburghu jen se skladnými vzorečky kosmetiky. :D
Edinburgh jsem si zamilovala pro jeho kouzelnou atmosféru a určitě jsem tu nebyla naposledy. Navštívit ho v zimě také doporučuju, protože to jen přidalo na jeho magii. Zároveň se mi díky němu rozšířil seznam míst, které chci navštívit, o cestu po Skotsku. Tak snad zase brzy!
 |
| Johnston Terrace – cesta z hradu |
 |
| Cockburn Street plná zajímavých obchůdků a kaváren |
 |
| Royal Mile – North Bank Street |
Komentáře
Okomentovat